JAK POSTAVIT DŮM - TYPY DOMŮ
Zvolte si typ nemovitosti

JAK POSTAVIT DŮM - TYPY DOMŮ

Jaký dům zvolit? Nízkoenergetický nebo pasivní?
Přemýšlíte o stavbě rodinného domu a nejste si jisti jaký zvolit? Jaký je vlastně rozdíl mezi nízkoenergetickým, pasivním, nulovým nebo aktivním domem? A jaký je rozdíl ve výstavbě těchto speciálních domů oproti klasickému domu? Do karet typům těchto staveb hraje i to, že od roku 2025 by mělo být vlastně nemožné postavit jinou novostavbu, od standardně pasivních až po aktivní, které odevzdávají přebytky energie zpátky do veřejné sítě.

Vítejte v seriálu článků, který se věnuje výstavbě rodinných domů. Níže naleznete aktuální články z celého seriálu „Jak postavit rodinný dům“.

Rozdíly mezi nízkoenergetickou a běžnou výstavbou

K porovnávání si představme nízkoenergetický dům, dnešní běžnou novostavbu (také se rádo říká “energeticky úsporná”) a skutečně starou výstavbu třeba i 50 let. Pro starou zástavbu je typická vetchá a letitá otopná soustava, která mimo nežádoucí emise, mívá i špatně odizolovanou konstrukci včetně otvorových výplní a při topení v ní je třeba větrat okny a díky nezatepleným stěnám teplo také uniká. Na vytopení interiéru je spotřeba tepla i víc jak 200 kWh/m2a.

Současná novostavba povětšinou nemá zrovna nejlepší technologie, protože systém, kdy otevíráme okna či dveře se opakuje. Naproti tomu konstrukce těchto staveb splňují nezbytné normy včetně hodnot zateplení, více však nečekejte. I v těchto domech jsou otopné systémy s vysokým výkonem (spotřebují k vytopení interiéru až 150 kWh/m2a). *Energeticky úsporné domy** jsou v okamžiku menší spotřeby tepla. Dnes by se tyto domy neměly stavět, ale praxe je jiná a tyto domy jsou z energetického hlediska často posuzovány až po dostavění a účelově. V praxi dostane stavba za předem stanovený poplatek (postavená jako kategorie C či D) energetický štítek s písmenkem B.

Budova s přívlastkem nízkoenergetická se může chlubit spotřebou energie k vytápění interiéru nejvýše 50 kW/m2a. Zde je již samozřejmé zateplit dům, instalovat tepelně izolační okna a dveře a zateplení půdy, či alespoň stropu v posledním patře a také zateplení základů.

Tyto typy domů jsou schopné využívat k vytápění obnovitelné zdroje energií jako jediné, nejen jako doplňkové. Nízkoenergetické domy splňují nároky na vzduchotěsnost, ale nedosahují takových hodnot jako mají pasivní domy.

Jak je to s pasivními, nulovými a aktivními domy?

Pasivní domy využívají jen teplovzdušné vytápění, které je navázáno na rekuperaci vzduchu a tedy i tepla. Pasivní domy mají výborné parametry tepelné izolace a vzduchu potažmo i tepla. Pasivní domy musí být absolutně vzduchotěsné, proto se před kolaudací provádí tzv. Blower-door test (test na vzduchotěsnost). Pasivní dům je budován s precizním provedením všech konstrukčních detailů. Pasivní domy jsou nejčastěji montovanými stavbami, často dřevostavbami, ale lze je postavit i z jiných stavebních materiálů včetně broušených cihel, které jsou nově v dutinkách i zateplovány. Spotřeba tepla na výtop interiéru je následně díky tomu menší jak 15kWh/m2a.

Ve srovnání se spotřebou tepla běžného nového domu, je to u pasivního až 10 krát nižší spotřeba. V pasivním domě tedy nenajdeme místo pro doplňkový zdroj tepla (kromě rekuperace). Teplo zvenčí je využíváno společně s tělesným teplem obyvatel a tepla elektrických spotřebičů. V podstatě je ideálním pasivním domem eskymácké iglú, kde stačí k jeho vyhřátí pobyt obyvatel a jedna svíčka. Samozřejmě i tvar kopule zde hraje roli. V návaznosti na iglú je také od pasivních domů očekáván jednoduchý, kompaktní tvar. Jednoduchý tvar pak může být doplněn o obkladové materiály zvenčí, pergolu nebo i zimní zahradu.

Energie plus – jak jsou tzv. nulové domy označovány v zahraničí, jsou domy s přebytkem tepla. Domy mají rozsáhlou plochu fotovoltaických panelů a ušetříme tedy i na elektrické energii, kterou si sami vyrobíme, a která je potřebná právě k fungování rekuperace, ale i dalších technologií. Vytopení interiéru potřebuje jen 5 kWh/m2a.

Aktivní domy již mají velkou plochu osázenou solárními systémy, takže mohou energii dokonce dávat přímo do veřejné rozvodné elektrické sítě.

Jaké jsou rozdíly mezi nízkoenergetickým a pasivním domem? Ve své podstatě lze postavit jak pasivní dům, tak nízkoenergetický ze stejných materiálů. Avšak u pasivního je využita velká a silná vrstva tepelné izolace, kdy jsou odizolovány tepelně i základy (oproti obložení extrudovaným polystyrenem z boku) a dále parozábrany a další prvky včetně výplní otvorů musí zajistit naprostou vzduchotěsnost. Bydlení v pasivním domě je také jiné, protože se v něm nevětrá okny ani dveřmi. Okna samozřejmě otevírat můžete, stejně i dveře, ale větrání je kontraproduktivní. Do pasivního domu lze také instalovat malý zdroj tepla například krb s malým výkonem.

Pasivní domy a jejich vývoj v čase

Výraz pasivní dům pochází z německy mluvících zemí, protože je do češtiny přeložen z německého “passiv Haus”. V sousedním Německu a Rakousku se také problematikou nízkoenergetické a pasivní výstavby důsledně zabývají už dost dlouho. Prvně jsme se s tímto výrazem mohli setkat v roce 1888 z úst Dr. Wolfganga Feista, který jej vynalezl při svém vědeckém pobytu na technické univerzitě. Feist prohlásil, že je třeba využít potenciál, který plyne z vylepšení techniky energetických úspor. Pasivní domy mají natolik účinnou tepelnou ochranu, že jejich obyvatelé mohou opustit konvenční způsoby vytápění, čímž snižují investiční náklady na výstavbu těchto domů.

První obyvatelé se do pasivního domu nastěhovali roku 1991 a od počátku byly hodnoty v něm přesně měřeny. Tato první nízkoenergetická stavba prokázala, že i v prostředí, kde není tolik slunečního svitu, je možné stavět domy, které nevyžadují klasické vytápění, a přesto si zachovají skvělé tepelné vlastnosti. Základy takové výstavby již byly v roce 1990 definované při výzkumném projektu financovaném spolkovou zemí Hesenskem. Název projektu byl “pasivní domy” a odtud pak pochází i výraz PASIVNÍ DŮM.

Snaha o co největší energetickou úsporu je dnes mnohem zřetelnější než před 30 lety. Stavební boom produkoval zpočátku developerské projekty, které však na energetickou náročnost moc nedbaly, a dnes jsme se ocitli s podílem pasivních domů tam, kde bylo například Rakousko již před 15 lety.

Vybíráme z aktuální nabídky rodinných domů:

Prodej novostavby nízkoenergetického bungalovu 4+kk Vodňany, Újezd U Vodňan 140 m2 na pozemku 470 m2

Vodňany
Novostavba nízkoenergetického bungalovu 4+kk ve Vodňanech, Újezd u Vodňan na prodej
Detail nemovitosti3 950 000 Kč za nemovitost

Prodej chaty s vlastním pozemkem v obci Komařice nad řekou Stropnicí s výhledem na les

Komařice
Prodej chaty s vlastním pozemkem v obci Komařice nad řekou Stropnicí s výhledem na les
Detail nemovitosti880 000 Kč za nemovitost

Prodej novostavby nízkoenergetického bungalovu 5+KK v Kaplici 143 m2 na pozemku 794 m2.

Kaplice
Novostavba nízkoenergetického bungalovu 5+KK v Kaplici na prodej
Detail nemovitosti5 050 000 Kč za nemovitost

RD Včelná u Českých Budějovic

Včelná, Witthanova
RD Včelná u Českých Budějovic
Volné od: 5.4.2019
Detail nemovitosti4 650 000 Kč za nemovitost

Pronájem rodinného domu s garáží a zahradou v Hluboké nad Vltavou

Hluboká nad Vltavou, Janáčkova
Pronájem rodinného domu s garáží a zahradou v Hluboké nad Vltavou
Detail nemovitosti20 000 Kč za měsíc

Rodinný dům 4+1 v klidné lokalitě Hluboké nad Vltavou na prodej

Hluboká nad Vltavou, Janáčkova
Prodej rodinného domu 4+1 s garáží v Hluboké nad Vltavou
Detail nemovitosti5 590 000 Kč za nemovitost

Rodinný dům 4+1 v klidné lokalitě Hluboké nad Vltavou na prodej

Hluboká nad Vltavou, Janáčkova
Prodej rodinného domu 4+1 s garáží v Hluboké nad Vltavou
Detail nemovitosti5 450 000 Kč za nemovitost

Rodinný dům 4+1 v klidné lokalitě Hluboké nad Vltavou na prodej

Hluboká nad Vltavou, Janáčkova
Prodej rodinného domu 4+1 s garáží v Hluboké nad Vltavou
Detail nemovitosti5 450 000 Kč za nemovitost

Co se skrývá pod názvem “pasivní dům”?

Od novostavby očekáváme kromě estetického prostředí i vnitřní pohodu. Především pak příjemné teploty v létě a vyhřátý prostor v zimě, společně s čerstvým vzduchem, který nebude provázet průvan. Zkrátka takovou pohodu, že se nám nebude chtít z domu. Komfortní parametry vnitřního prostředí mají vzduchotěsné pasivní domy se zajištěnou vzdušnou rekuperací. Rekuperace odstraní problém s větráním a tepelnými ztrátami. Cena pasivního domu je maximálně o 15% dražší než klasického, ale úspora až 90% na vytápění je po celou dobu životnosti stavby. Ušetříme tedy už při rozhodnutí postavit pasivní dům. Tyto domy navíc nepotřebují žádné technicky náročné či nákladné zařízení a nevyžadují od svých obyvatel žádnou náročnou obsluhu. Při takto nízkých tepelných ztrátách ani nepotřebujeme žádný běžný systém vytápění. Po většinu roku stačí k vytápění Slunce, obyvatelé či instalované elektrické spotřebiče.

Nejen vytápění je výhodou pasivního domu. Bydlení v pasivním domě se můžeme také zbavit běžných zdravotních problémů jako je například alergie. Rekuperací vzduchu neustále probíhá jeho filtrace, která dokáže eliminovat škodlivé nečistoty, ale i alergeny a prach. Do interiéru vždy pustíme jen tolik vzduchu, kolik potřebujeme. Tímto způsobem eliminujeme například plísně (které jsou typické pro starou zástavbu) a dokážeme dýchat jen čistý neochlazený a nepřehřátý vzduch. V letních měsících oceníme, že teplota vzduchu uvnitř není tropická a v zimě nepouštíme dovnitř mrazivý vzduch.

V českých státních normách je pojem pasivní dům známý z doby, kdy u nás žádný ještě nestál. Týká se ho Norma ČSN 73 0540. Tato norma už dělí budovy na nízkoenergetické a pasivní, kdy je hranice pro nízkoenergetický 50kWh/(m2a), pro dům pasivní pak 15 kWh/(m2a). V normě je konkrétně uvedeno: “Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použitá obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperaci) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a elektrická energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).

A jaké má výhody pasivní dům?

  • zanedbatelné náklady na vytápění
  • stabilní teplota a čerstvý vzduch
  • tepelná pohoda a komfort pro uživatele
  • absence průvanu
  • vymizení problému s alergiemi (rekuperační filtrace vzduchu)
  • nezávislost na rostoucí ceně energií
  • žádné škodlivé emise do ovzduší

Ne všude se dají pasivní domy ale stavět

Není vždy možné postavit dům, jaký bychom chtěli na místě, které jsme pro něj vybrali. Z architektonického hlediska to lze pochopit, protože srub mezi městskou zástavbou opravdu nevzhledně vyniká. Oproti tomu pasivní a nízkoenergetické domy mají překážky zcela nelogické. Někdy dokonce samotné územní plány porušují zákon a diskriminují možnost výstavby nízkoenergetických a pasivních domů. Obce v těchto případech jen pozorují. Jedná se většinou o špatně rozdělené pozemky, které omezují nevhodně navržené uliční čáry či orientace pozemku. V územních plánech zpracovaných po roce 1988, je vyznačena jen přiměřená míra regulace ve formě funkčního využití území, výšky zástavby, procento zastavění a velikost pozemků od – do, ne však taxativně určující.

Trh se aktivně brání a takto definované pozemky jsou v podstatě neprodejné, či se častěji prodají za výrazně nižší cenu, či vůbec. Investoři se tedy stávají neposlušnými občany a brání se správní žalobou, či žádostí o přezkoumání. Jediným možným způsobem, jak zvrátit mylné představy o nízkoenergetickém a pasivním bydlení, je osvěta a podpora ze strany příslušných institucí a tlak na ně.

Za zmínku stojí i překážka při produktivitě práce při výstavbě domů (je pouze 50–70%) ve srovnání s vyspělými zeměmi. Ruku v ruce k tomu jde i ignorace pracovníků ze stavebních oborů, které nerespektují konstrukční detaily. Podobně jako architekti, kteří nemají dostatečnou pokoru ke stavební fyzice a řešení právě výše zmiňovaných detailů. Všechny tyto anabáze vedou k jednomu konci a tím jsou přefinancované stavby, které budí dojem nízkoenergetických, ale je tomu právě naopak. Některé defekty stavby odhalí termokamera, ale některé jsou patrné už na první pohled. Něco už však prozradí cena výstavby či použitý stavební materiál.

Výstavba nízkoenergetického či pasivního domu by měla být dražší o pouhých 10 až 15%. Jestli dal někdo za dům 2× až 3× více než za standardní je to především jeho chyba. Stavitel (investor, majitel nemovitosti) nese podle platného stavebního zákona za realizaci stavby plnou zodpovědnost. Návratnost takovéto investice je pak obecně uváděna do 12 let bez DPH a vedlejších rozpočtových ukazatelů zaplatíme za m3 pasivního a nízkoenergetického domu cca kolem 7.000,–Kč. U nízkoenergetické stavby se klade důraz na vyváženost kritérii, která je třeba splnit. Nelze se některým kritériím zcela vyhnout. Není-li možné konkrétní kritérium splnit (například kvůli špatné orientaci pozemku), je třeba posílit jiná opatření, která však již mohou stavbu domu podražit.

Na zřeteli bychom měli mít, že ČR má v průměru o 60 dnů slunečního svitu méně než například sousední Rakousko. Ideální území na stavbu nízkoenergetických domů jsou Novohradské hory, které jsou Rakousku velmi blízko. Tyto domy lze však samozřejmě stavět v podstatě všude, jako je tomu u severských zemí.

Fotogalerie výstavby nízkoenergetických rodinných domů v Č. Budějovicích:

10 pravidel pro nízkoenergetické a pasivní domy

Nepropustit teplo
Konstrukce nízkoenergetických domů mají pravidlo, že musí splňovat alespoň doporučenou hodnotu normy součinitele prostupu tepla ‚U‘ (ČSN 73 05 40–2). Hodnot pro nízkoenergetický dům jsou o cca třetinu tvrdší než pro dům běžný, a pro dům pasivní ještě opět o třetinu. Ohledně teploty je nízkoenergetická stavba v podstatě soběstačná. Při výpadku vytápění u běžného domu, nastane brzy situace, kdy není možné v domě nadále žít, zatímco u pasivního a nízkoenergetického domu je to naopak. Je však nezbytné vědět, co všechno prostup tepla ovlivňuje. Jako příklad u oken a dveří mluvíme o Uw, kdy se slučuje tepelná propustnost výplně i rámu.

Nelze stavět kdekoliv
Umístění stavby na pozemku je základ. Stavbu je dobré situovat k severní a východní hranici parcely. Je však důležité nechat západní a východní průčelí plně přístupné solárním ziskům. Poloha je důležitá i s ohledem na vrstevnice, kdy nejnevhodnější je údolí a ideální je jižní mírný svah. Pozor na to, co nesledujeme u běžné výstavby domu, může být u pasivních domů fatální problém.

Kvádr je základ
Nízkoenergetický dům by měl být co nejkompaktnější, bez zbytečných výstupků a zároveň musí být povrch pláště vůči obestavěnému objemu co nejmenší. Ideální by byl tvar koule, ale tato realizace je velmi problematická. Krychle omezuje vnitřní prostor. V Evropě byl tedy ustálen dvoupodlažní kvádr, orientovaný delší stranou k jihu.

Bez slunce to nepůjde
Interiér musí být dispozičně tepelně zónován vůči světovým stranám. Na neosluněné straně by se mělo nacházet technické zázemí, na slunečné pak obývací část. Mokré provozy je dobré soustředit nad sebou, abychom se vyhnuli dalším stupačkám. Jako nešťastné řešení je posuzována garáž v domě, což je v podstatě studená díra do stavby. Garáž je třeba tepelně izolovat a tím se stavba prodraží, což se ve finále může odrazit na požadavcích regulace.

Izolace
Dostatečná vrstva tepelné izolace by měla být na nejvíce ochlazované obálce domu. Volíme zateplení vnější a eliminujeme případné tepelné mosty. Mosty přerušujeme i u nosných sloupů stavby a minerální vlnou vyplníme každou dutinu. I jen malá mezera totiž může vytvořit kondenzační pásmo.

Kniha konstrukčních detailů
Tato kniha je nutností pro správné řešení stavby nízkoenergetického či pasivního domu a měla by mít měřítko alespoň 1/10 a měl by na ní být součinný i specialista na tepelnou techniku.

Počet oken
Spočítat plochu oken je důležité, protože jde o podíl celkové plochy oken vůči ochlazovanému obvodovému zdivu. Je faktem, že 40% tepelných ztrát se děje výplněmi stavebních otvorů. Plochu oken bychom neměli tedy předimenzovat, protože každé okno má 3–4× horší vlastnosti než obvodový plášť budovy. Pravidlo tedy je mít poměr oken a podlahové plochy v místnostech ⅙. Redukci je třeba udělat i na otevíracích částech oken, kdy méně je lepší. Mytí těchto oken je pak možné z lávek, kterou dělají okno zvenku dostupnější. A naposled platí, že než 2 malá okna je dobré instalovat jedno velké s minimální otevíranou plochou.

Vzduchotěsnost
V ideálním případě je nízkoenergetický a pasivní dům relativně vzduchotěsný. Velkou tepelnou ztrátu nám mohou způsobit i jinak obvyklé ventilační průduchy (krb, spíž, garáž, digestoř apod.). Čím více se snažíme zateplit místo kolem defektu, tím více tepla uniká defektem. Na nešetrně řešených místech pak můžeme cítit i průvan. Jako důkaz dobré vzduchotěsnosti domu se uskutečňuje tzv. BLOWER DOOR TEST. Do rámu dveří se instaluje vysokootáčkový ventilátor, který je propojen s pc. Utěsněný dům se ventilátorem natlakuje, zpočátku jen na 50 Pascalů a poté podtlakem 50 Pascalů. Měří se úbytek tlaku za časovou jednotku. Doporučuje se součinnost celé rodiny, aby i děti názorně viděly, jak rýpání do stěn může poškodit dům. V chladném zimním období se používá termokamera.

Nevpouštět studený vzduch
Výměna vzduchu je hygienicky nezbytná, a proto je požadavek na vzduchotěsnost nízkoenergetického domu s tímto v rozporu. Do těchto domů je tedy instalována rekuperace vzduchu, které lze doplnit například zemním výměníkem tepla. Dále je tradiční otopná soustava nahrazována teplovzdušným větráním a vytápěním, které doplňuje solární ohřev. Rekuperací je studený a špinavý vzduch odváděn z prostor, kde je ovzduší nejvíce poškozeno tedy toalet, koupelen a kuchyní, do rekuperační jednotky. Tady teplý vzduch předává své teplo a studený vzduch zvenčí se naopak ohřeje.

Dozor nelze vynechat
Kontrolu kvality stavby NED zaručuje dozor projektanta a technický dozor investora. Vyhneme se typickému nešvaru, kdy se dá cokoliv spravit pěnou nebo tmelem.

Nemusíme brát tyto body jako dogma. Samozřejmě při koncipování nízkoenergetického domu, musíme vycházet z kvalit pozemku a okolí. Je třeba možné udělat prosklenou stěnu na sever, ale s tím musíme posílit jiné vlastnosti domu.
Montovaný dům – dřevostavbu nízkoenergetickou či pasivní je možné taky objednat přímo z Rakouska či Německa jako skládačku v dílech. Díly přiveze kamion během týdne na základovou desku a vše se smontuje. To vše bez průtahů s dodržením technologické kázně. Tato služba je dnes dostupná i u nás.

Nevíte si rady s výstavbou rodinného domu? Nezávazně nás kontaktujte.

* Jméno a příjmení
* Email
* Telefon
* Váš vzkaz